Antonín Gindely byl německy hovořící český historik a archivář. Narodil se v Praze v českoněmecké rodině. Roku 1852 získal doktorát filozofie. V letech 1853–1855 přednášel na universitě v Olomouci a poté v Praze, kde se stal v roce 1862 mimořádným a roku 1867 řádným profesorem. Od roku 1862 působil jako zemský archivář Českého království, v letech 1855 až 1857 studoval archivní dokumenty zaměřené na České bratry v Německu, Slezsku i Čechách. Roku 1864 byl zvolen řádným členem Královské české společnosti nauk, v roce 1870 řádným členem vídeňské Akademie a roku 1890 řádným členem české Akademie Františka Josefa. Jeho dílo bylo neobyčejně rozsáhlé a zasahuje nejčastěji údobí 17. a 18. století. Studoval Dekrety jednoty bratrské, později se věnoval době rudolfínské a českému stavovskému povstání. Sem patří také jeho nejdůležitější kniha Dějiny českého povstání léta 1618 (4 díly, česky a německy). Velký význam mělo i jeho založení pramenné edice Monumenta historiae bohemica – Staré paměti českých dějin (1865).
Hrob Antonína Gindelyho se nachází na Olšanských hřbitovech IV. hřbitov, odd. 7, hrob č. 176, roku 2013 byl zařazen do Projektu adopce významných hrobů a dosud nebyl adoptován.
Odkaz na adopční stránky: hrbitovy-adopce.cz
